Novodobá tvorba
- Konrád / 25. října 2004Dědeček se vrací z obvyklé odpolední procházky se zcela obvyklým lišáckým úsměvem a hnedle chytrácky k Ladíkovi. „Ladíku, povíš-li mi, co si o svém dědečkovi myslíš, věnuji ti z mého starobního důchodu celou pětikorunu,“ praví mu potutelně. „Mám vás velmi rád, dědečku,“ odvětí mu Ladík s obdivem neskrývaným. „Lhát se nemá!“ vykřikne dědeček, až se za břicho smíchy popadá. „Ach tak,“ povzdychne si Ladík s vidinou vzdalující se pětikoruny.