myxajlo / 20. ledna 2015Sivý čtverák myslil na Ladíka. Byl z něho už mladý muž a pracoval druhým rokem na hutích v nedalekém Kladně, kde se zapojil do sílícího hnutí komunistického. Seznámil se tam i s Antonínem Zápotockým, rodákem ze Zákolan, vesnice od Makotřas co by kamenem dohodil. Ladík věděl, že se dědeček znával s jedním ze Zápotockého strýců, vyhlášeným karbaníkem. A tak jednou, když přijel vnouček na neděli domů, přivedl na návštěvu i milého svého soudruha, doufaje, že se stařík protentokrát svých taškařic zdrží.
Sivý čtverák si dělnického předáka kladenského dlouho prohlížel, bafaje ze své dýmky. A vtom překvapil jej otázkou:
„Víte-li, Toníku, co jest opakem Kladna?“
„Opakem našeho rudého Kladna?“ – zamyslil se překvapeně Zápotocký. „Věru, co by to mělo být? Snad nějaký kraj spíše zemědělský, kde vítězí vždy zpátečnická strana agrární? Že by Haná?“
„I kdeže,“ volal stařík, potěšen, že i významného kamaráda Ladíkova doběhl – „Záporno! Záporno jest přece opakem Kladna!“
Zápotocký se podivil starcově prohnanosti, ale to už dědeček naléval do pohárů kontušovku. Její vůně vykouzlila komunistovi na tváři úsměv. Jen Ladíkův obličej zůstal nezměněn a jeho rty sevřeny. Myslil na svou nadcházející cestu do Moskvy. Věděl, že se tam naučí, jak sivému čtverákovi zakroutit krk.
