1917 / Stan. Hakl / U nás na vsi„Když jsem šel onehdy po ulici, spatřil jsem zajímavou věc,“ vypravoval dědeček.
„Co, co, co to bylo?“ volaly děti o překot.
„Inu, jak pak bych vám to honem vypodobnil? — Bylo to černé, mělo to na sobě peří a na nároží domu pěkně pohodlně to sedělo, považte, na hlavě.“
„Opravdu?“ žasly děti.
„Jak jsem řekl. Najednou se vám to zvedlo, zakroužilo to ve vzduchu a sletělo k zemi. Kde kdo se po tom hnal.“
„A chytili to?“ ptal se Ladík.
„Jak by ne,“ potvrdil staroušek.
„A kdo to chytil?“
„Strážník, chlapče.“
„A co s tím udělal?“
„Posadil to...“
„Do vězení?“
„Sobě na hlavu.“
„A to byl tedy strážníkův klobouk s peřím,“ uhodl konečně Ladík.
„Ty jsi řekl,“ smál se děd.
