Dědečkova podobizna

SIVÝ ČTVERÁK

Reklama:

 

Původní anekdoty


Dle ročníku - 1919 (celkem 7):
  • 1919 / ? / Matematické žertíky a paradoxy
    „Mysli si číslo, Ladíku,“ poroučel dědeček, „násob je čtyřmi, součin děl dvěma, násob šestnácti a ještě dvěma. Když jsi již vypočítal, děl součin číslem, které sis zprvu myslil, a máš nyní výpočet 64,“ uhodl správně dědeček.
    Dovedete také tak počítati?
  • 1919 / K. Husník / Lidová moudrost
    „Dědečku, dědečku, hleďte, co jsem našel,“ volal Láďa, spěšně vraziv do světnice a podávaje dědečkovi malý přívěsek.
    „Je drahý, je zlatý, viďte, dědoušku!“ naléhal.
    „Není, hochu, není,“ hlavou pokýval stařeček, „je pouze pozlacený, a pozlacená věc není příliš vzácná. Já sám ti pozlatím kterýkoli drobný předmět v několika vteřinách.“
    „Opravdu?“ užasl hoch. „A nikdy jste nám toho neukázal! Pozlaťte mi tento peníz, prosím, prosím!“
    „Vidíš, jsem hotov,“ řekl děd, položiv Láďův desetihaléř na okno, kam padala zlatá záře sluneční. — „A važ si tohoto zlata,“ vážně dokládal po chvíli. „Mrtvý kov oblaží snad na chvíli, na čas. Toto zlato však dává zdraví, záruku blaženosti pro celý život.“
  • 1919 / Stan. Hakl / Kouzelnické kousky
    Dědeček položil na stůl tři kousky chleba a každý kousek přikryl jedním kloboukem.
    Potom klidně kousek po kousku snědl a ptal se: „Pod který klobouk mám nyní zase všecky tři kousky vpraviti?“
    A když Ladík ukázal na svůj, posadil si jej dědeček na hlavu a tak byly pak skutečně ony tři kousky pod jedním kloboukem.

  • 1919 / Stan. Hakl / Matematické žertíky a paradoxy
    „Od čísla 45 odečtu 45 a zbude zase 45,“ tvrdil dědeček a když Ladík o tom pochyboval, napsal menšenec 987654321, jehož součet číslic je 45, menšitel 123456789 s týmž součtem 45, a zbytek 864197532 a sčetl číslice: 45.
  • 1919 / Stan. Hakl / Výpravy do Prahy
    Dědeček odložil noviny, sňal brejle a povídal: „Tady čtu, jak v Praze odvedl strážník nevěstu z kostela přímo od oltáře.“
    „Tak — a co udělala?“ vyzvídaly děti.
    „Nic neudělala. Ten strážník si ji totiž vzal za manželku, abyste rozuměly,“ vysvětlil děd.
  • 1919 / Stan. Hakl / Matematické žertíky a paradoxy
    „Teď ti, Ladíku, dokáži, že 3 × 2 = 4,“ řekl dědeček, přetrhl proužek papíru na dva díly, podržel chlapci před očima a pravil: „1 × 2 = 2.“
    Polovinu proužku položil na stůl, druhou v ruce roztrhl a hlásil: „2 × 2.“
    Pak přetrhl ve dví první dílek se slovy „3 × 2 jsou 1, 2, 3, 4 kousky a nic více.“
    „Zajisté, zajisté,“ smál se Ladík.

  • 1919 / Stan. Hakl / Výpravy do Prahy
    „Kde jsou ty časy, když jsem vystupoval ve Variété,“ vzdychl dědeček.
    „Jakže? Vy jste dědečku, také vystupoval?“ divily se děti.
    „Zajisté,“ přisvědčoval děd, „vystupoval jsem na špičky, abych lépe viděl.“
    „Ach, tak!“
<<  <  1  >  >>
 

1898 - 2007 © Nezávislá iniciativa „Sivý čtverák“, Stanislav Hakl a další autoři (kontakt)