Původní anekdoty


Dle ročníku - 1925 (celkem 6):
  • 1925 / Stan. Hakl / Hádanky
    Ladík četl pověsti o vodníkovi. Dědeček seděl u stolu a kouřil a poslouchal. Najednou povídá: „A víš-li pak, hochu, jak povstal vodník?“
    „Že nevíš? Inu — takhle!“ Zvedl se od stolu a odešel.
  • 1925 / Stan. Hakl / Kouzelnické kousky
    „Abych vám, děti, dokázal, že dovedu uhodnouti i myšlénku, posaďte se tuhle vedle sebe pěkně do řady. Držte v ruce tužku, jíž jste právě kreslily. — Tak.“
    Dědeček odebral tužku Mařence, pak Jeníkovi, Amálce i Vašíkovi. Naposled přiblížil se k Ladíkovi. „Vím,“ povídal, „Ladík si teď myslí, že i jemu tužku odejmu. Mýlíš se však, holečku! Stačí když vím, co si právě myslíš.“
    A Ladík nezapřel, že i tentokrát dědeček uhodl.
  • 1925 / Stan. Hakl / Dědeček vypravuje
    „Pamatuješ se, Ladíku, na ty ocelové hodinky, které jsem před dvěma roky ztratil?“
    „Pamatuji se, tenkrát jste všchno prohledal a přec jste jich nenašel,“ odvětil Ladík dědečkovi.
    „Nuže, včera jsem oblékl starou vestu, které jsem již neměl dlouho na sobě, a co bys myslil, že jsem našel v kapse?“
    „Ztracené hodinky,“ zvolal hoch.
    „Nikoliv,“ vece děd, „našel jsem díru, kterou hodinky vypadly.“
  • 1925 / Stan. Hakl / Matematické žertíky a paradoxy
    „A teď něco z počtů,“ oznamoval děd. „Číslo 1863 možno snadno početními výkony proměniti v 9. Sečteme-li první dvě číslice 1 + 8 = 9. Obě ostatní 6 + 3 dají týž součet 9. Sečteme poslední dvě a prvé dvě číslice 63 + 18 = 81. Sečteme-li číslice součtu 8 + 1 obdržíme 9. Dělíme-li součet devíti, dostaneme podíl 9. 81 : 9 = 9. Odečteme-li naproti tomu 18 od 63, zbyde 45. 4 + 5 = 9. Dělíme-li 63 : 18 = 3 a zbytek je zase 9. Násobíme-li všecky číslice dohromady 1 × 8 × 6 × 3, obdržíme 144, čili 1 + 4 + 4 = 9. Dělíme-li 1863 : 9 = 207. Sečteme-li číslice v podílu 2 + 0 + 7 = 9. Tedy devět a zase devět a kdo nevěří je medvěd, jako v tom prostonárodním říkadle,“ zakončil dědoušek.
  • 1925 / Stan. Hakl / Šibalství s penězi
    Dědeček povídal: „Haléř je nerozměnitelný. Dvouhaléř lze rozměniti pouze jednou ve dva haléře. Pětihaléř rozměníme třikrát: v pět haléřů, v jeden dvouhaléř a tři haléře, ve dva dvouhaléře a jeden haléř. Desetihaléř pětkrát: v deset haléřů, v jeden dvouhaléř a 8 haléřů, ve 2 dvouhaléře a 6 haléřů, ve 3 dvouhaléře a 4 haléře, ve 4 dvouhaléře a 2 haléře. Korunu můžeme rozměniti 3.953krát. Máte chuť všecky způsoby přepočítati? Já dnes ne.“
  • 1925 / Stan. Hakl / Fysika
    Dědeček položil na okraj stolu staré pořezané pravítko a přikryl je dobře přiléhající vrstvou novin a udeřiv pěstí na jeho přečnívající část, přerazil je jako nic. Tenký novinový papír svou širokou plochou zadržel při úderu přikrytou jím část pravítka, že se ani nepohnula. Dědeček je tak přelomil lehčeji, než kdyby je přehýbal přes koleno. Zkuste a uvidíte. Může to však býti i jiné prkénko. Dobrého pravítka škoda!
<<  <  1  >  >>
 

1898 - 2007 © Nezávislá iniciativa „Sivý čtverák“, Stanislav Hakl a další autoři (kontakt)