- Wuxia / 28. prosince 2004
„... ach tak!“ zvolal napálený Ladík a seknicí se rozlehl bujarý řehot dítek, která už už chtěla, aby jim dědeček opět něco vypravoval. Na zápraží poslouchali tomuto bujarému čtveračení manželé Rožkovi, matinka a tatíček Ladíkův a ostatní drobotiny. Takto pravil pan Rožek: „Nechtěl jsem toho nikdy říkati nahlas před dětmi, ale občas mám dojem, jako by to tvůj otec s těmi žerty poněkud přeháněl.“ „Můj otec říkáš?“ otočila se paní Rožková všecka udivena na svého muže. „Vždy měla jsem za to, že jde o tvého otce.“ „Čí je tedy dědeček?“ otázal se zmatený pan Rožek.
- Mike_Wazowski / 29. prosince 2004
„Dnes jsme v počtech probírali goniometrické funkce,“ chlubil se Ladík dědečkovi.
Sivý čtverák, potáhnuv ze své fajfky, lišácky přimhouřil oko a otázal se Ladíka: „Zdalipak víš, že sinus alfa dosáhne hodnoty i 1,2?“
„Toť nemožné, vy nás zase uvádíte do říše bludů a klamů,“ opáčil hoch.
„Ba, ba,“ pravil děd, „v sovětském Rusku za Velké říjnové revoluce tomu bylo tak...“
- Rakosnik / 29. prosince 2004
„Dnes jsme probírali funkci ex!“ přiběhl jednoho jarního odpoledne Ladík za dědečkem. Dědeček, sivý čtverák, se zamyslel, vypustil kouř uchem a děl: „Tak to jistě víš, že funkce ex je funkcí periodickou...“
„Není možná, dědečku, vždyť tato funkce je funkcí prostou na celém reálném intervalu!“ namáhal si Ladík hlavičku.
„To máš pravdu, ovšem na oboru komplexních čísel je situace jiná — funkce ex zde má periodu dvě pí!“ odvětil bryskně sivý čtverák.
„Na to jsem nepomyslil...“
- osvejda / 30. prosince 2004
Dědeček: „Ladík již je v měšť. škole, má z fysiky výbornou; jistě tedy bude věděti, kdo se narodil, umřel a neumřel?“ Pomlčka. „Vidíte, že nic neznáte. Schrödingerovic kočička je to!“
- Bornholm / 30. prosince 2004
Dědeček: „Ladík již je v měšť. škole a má z chémie výbornou; jistě tedy bude věděti, čemu patří budoucnost?“
Pomlčka.
„Nuže, nikdo z vás neví, holoto?“ podivil se děd.
„Aluminiu,“ vyrazil Bedřich, aby ho žádné z dětí nestačilo předstihnout.
„Ale kvač,“ odpověděl čtverák a sivý úsměv mu po rtech jen hrál.
„Uranu přeci, jenž se z jáchymovského smolince získati dá, ty nedovtipo,“ děl vesele kmet.
„Ach tak, na to jsem nepomyslil,“ pravil smutně Bedřich.
„To jsou okolostojčnostě,“ odtušil Ladík.
- Přebral / 30. prosince 2004
„Ladíku, zdali učili jste se ve škole již geometrii?“ otázal se jednoho dne dědeček vnoučka a v očích se mu čtverácky blýskalo.
„Inu, učili, dědečku,“ děl Ladík trochu neochotně, věda, že bude mezi všemi dětmi opět cílem stařečkových šprýmů on.
„Pak tedy mohu vyzkoušet tvůj rozoumek touto hádankou: představ si, že mám na poli příkop ve tvaru čtverce o straně bezmála 300 metrů. Co v sobě tento příkop uzavírá?“
„Asi devět hektarů, dědoušku.“ odvětil Ladík po chvíli počítání.
„I kdepak! Pohanské božiště v sobě uzavírá!“ rozesmál se dědeček.
Teprve, když je vzal na procházku za makotřaská humna, pochopili.
