Wuxia / 28. prosince 2004„... ach tak!“ zvolal napálený Ladík a seknicí se rozlehl bujarý řehot dítek, která už už chtěla, aby jim dědeček opět něco vypravoval. Na zápraží poslouchali tomuto bujarému čtveračení manželé Rožkovi, matinka a tatíček Ladíkův a ostatní drobotiny. Takto pravil pan Rožek: „Nechtěl jsem toho nikdy říkati nahlas před dětmi, ale občas mám dojem, jako by to tvůj otec s těmi žerty poněkud přeháněl.“ „Můj otec říkáš?“ otočila se paní Rožková všecka udivena na svého muže. „Vždy měla jsem za to, že jde o tvého otce.“ „Čí je tedy dědeček?“ otázal se zmatený pan Rožek.
