Přebral / 30. října 2006„To je dobře, že tak hodně jíte, děti, alespoň vyrostete!“ zamyslel se jednou dědeček u společné večeře a hned dodal:
„Zvlášť tady Ladík! Jak se na tebe tak dívám, hochu, ty budeš jistě jednou vyšší než ten slavný čahoun Bidlo z Buštěhradu!“
„O tom jsem nikdy neslyšel, dědečku, kdo to byl?“ zajímal se hned Ladík.
„Inu, není divu, je tomu už drahně let. Byl totiž mým spolužákem v jednotřídce. Ale postavy byl vpravdě bohatýrské – představ si, že když se natáhl, tak mohl i nebesa nésti!“
„Dědečku, sotva se najde takový trumbera, aby vám to věřil!“ rozesmál se Ladík. „Možná tak za vašeho mládí, ale dnes už přeci víme, že nebesa nejsou nějaká báň, kterou by bylo možné nésti!“
„I mlč, sám jsi trumbera! Vidím to jako dnes, jak jsme spolu ministrovali a v procesí nebesa panu faráři nosili!“ strouhal popletenému vnukovi mrkvičku děd.
