Hercoš / 8. listopadu 2004Toho dne Ladík vrátil se ze školy celý rozjařený. „Čemupak jste se dnes učili, žes takový veselý?“ ptal se zvědavě dědeček. „Dnes jsme probírali všelijaká zvířata a to mě tuze bavilo,“ usmíval se Ladík a usedl dědouškovi na klín. „A jestlipak jste se i učili o tom zvláštním ssavci, co žádné zuby nemá?“ obrátil se naň děd s otázkou. Ladík se dlouze zamyslil: „Takový ssavec jistě není, to by nám pan učitel řekl.“ „Málo ještě znáš, Ladínku,“ zvolal děd a vyndav svůj umělý chrup, smál se bezzubými dásněmi na celé kolo: „Já jšem to!“ Ladínek díval se naň chvíli nechápavě, ale pak se hlasitě rozesmál s ním, ač mu mráz počal po zádech běhati...
