Novodobá tvorba


  • Přebral / 18. ledna 2005
    Ladík a jeho dědeček jsou zavřeni v cele bez oken a dveří.
    „Ach, bojím se, že zde budeme až do skonání. Kdyby tu tak byla maminka...“
    „To se přeci dá snadno zaříditi,“ usměje se na něj laskavě dědeček.
    „Jakpak, dědečku?“ ptá se Ladík a rukou si otře slzičky.
    „Snadno, maminko!“ směje se sivý čtverák, odepínaje si šle.
 

1898 - 2007 © Nezávislá iniciativa „Sivý čtverák“, Stanislav Hakl a další autoři (kontakt)