vimrdalgol / 10. března 2015„Ladíku,“ pravil dědeček, „včera jsem tě celý večer tajně pozoroval, jak si ‚hraješ‘ se svým ‚pokladem‘. Dáš-li mi ale ten koláč od maminky, slibuji, že jí to neprozradím.“ Ladík nerad obětoval koláč, na který už se mu sliny jen sbíhaly, ale byl rád, že se vyhne mrzutostem s maminkou. Brzy si ho však maminka zavolala k sobě a zle mu vyčinila za jeho hříšné chování. Ladík z toho byl náramně nešťastný, ale nejvíce ho trápilo, že milovaný dědoušek zklamal jeho důvěru. „Ale co tě nemá, Ladíku. Však jsem splnil svůj slib neprozradit mamince, že jsem tě celý večer tajně pozoroval,“ pravil se spokojeným pomlaskáváním dědeček, vybíraje si z vousů drobty.
