eso / 8. listopadu 2004„Víš Ladíku, jak chléb ve zlato proměniti?“ zeptal se dědeček.
„Nevím,“ řekl Ladík, „řekni jak, dědečku! Krajíc zlata by se nám všem tuze hodil!“
„Vezmi si tento krajíc, vlez si s ním do sklepa a zůstaň tam po celou noc,“ poradil mu děd.
A Ladík tak učinil, zůstal ve studeném sklepě po celou noc, ale ráno byl chléb stále jenom chlebem. Roztřesený vystoupil ze sklepa do kuchyně, kde dědeček právě dojedl snídani.
„Tak co,“ optal se Ladíka, „už víš, jak chléb ve zlato proměniti?“
„Ne-nevím,“ vykoktal třesoucí se Ladík a mráz z horečky mu běhal po zádech.
„Já také ne!“ odtušil sivý čtverák.
