Premek / 13. dubna 2026Na pokoji nemocničním
Nedobře volil Ladík, když toho dne vyrazil se svým kamarádem jeho automobilem na nedalekou vesnickou tancovačku. V nepřehledné zatáčce se kamarádova Praga srazila s valníkem souseda Rapotického a oba přátelé vyšli z tohoto střetu nemálo polámáni.
Ladík skončil v místní nemocnici a jeho maminka jen s velkou nedůvěřivostí nechala s ním dědečka samotného. Leč starcův výraz byl tak bolestný a pln účasti s Ladíkovým utrpením, že navzdory zkušenostem i tentokrát podlehla.
Když zůstal stařeček s Ladíkem o samotě, začal se ihned velmi zajímat o veškeré lékařské příslušenství, které bylo k Ladíkovi připojeno. Prošel všechny přístroje, měřáky i hadičky, které měl Ladík kvůli zraněním ledvin a dalších orgánův.
„Nic platno,“ uzavřel tento průzkum vetchý stařík, „nemohu než konstatovat, že dnes jsi mne skutečně porazil.“
„Ano?“ zasípal tiše léky obluzený Ladík s nadějí v hlase.
„Ano,“ zasmál se čtverák též sípavě, „dnes jsou všechny tvé vývody správné.“
„Ach tak,“ vydechl Ladík.
