Novodobá tvorba


  • el / 9. listopadu 2004
    „Milé děti,“ pozvedl své mohutné sivé obočí děd, „jestlipak umíte předvésti automobil tak dobře, jako já?“
    „Umíme,“ výsknul radostně Ladík, jal se kleknout na všechny čtyři končetiny své a vyluzoval zvuk jedoucího automobilu.
    „To je pěkné, Ladíku, ale však zajisté víš, že automobil kouří!“ poznamenal kmet.
    „I dědečku, na to mne nedostanete, já, malé robě, nemohu přece kouřiti,“ poznamenal správně klučina, „vy byste mne jistě zase ztrestal rákoskou. Krom toho, i kdybyste vy kouřil, automobil nemá výfuk vpředu, takže podoba by byla nepřesná.“
    „Jsi chytrý, Ladíku, nenechal jsi se nachytat. Přesto se zpola mýlíš, umím napodobiti automobil věrně!“ řekl laskavý stařec a vrazil si lulku do prdele.
 

1898 - 2007 © Nezávislá iniciativa „Sivý čtverák“, Stanislav Hakl a další autoři (kontakt)