Vaslaf / 29. listopadu 2004„Kde jsou ty časy, kdy jsem napínával plachty,“ vzdychl dědeček.
„Vy jste byl námořníkem, dědečku? Proč pak jste nám o tom dosud nevypravoval?“ ihned se na něj sesypaly děti.
„Kdepak námořníkem! Pomáhal jsem napínat plachtu co dobrovolný hasič při onom velkém požáru u pekaře Vodičky. Tovaryš Lacina tenkráte musel z podkroví do plachty skočit, aby se před ohněm zachránil.“
„A od té doby je Lacina mrzákem?“ vyzvídaly děti.
„Ba, ba — neměl mi tehdy chodit za vaší babičkou,“ vysvětlil dědeček a tuze se smál.
