Gimli / 4. prosince 2004Ladík s dědečkem si během výletu do Prahy zálibně prohlíželi výlohu cukrárny.
„S indiánem jsi spokojen nebyl, s větrníkem též ne ba i rakvičku jsi odmítl. Nechtěl bys tedy zákusek, Ladíku?“ loudil děd z vnoučka odpovědi. Ladík dumal, až se mu kudrlinky rovnaly, však žádnou sivost za nabídkou neviděl.
„Ano, dědečku, zákusek bych tuze rád!“ řekl radostně. V tu ránu měl stařec ústa dokořán a sivými špičáky se Ladíkovi zakousl do krkavice.
„Tak jsem to nemyslil,“ pravil smutně vnouček ztráceje vědomí.
