Yirkha / 4. prosince 2004Ladík s dědečkem si během výletu do Prahy zálibně prohlíželi výlohu cukrárny.
„S indiánem jsi spokojen nebyl, s větrníkem též ne. Rakvička se ti také nezdála, o zákusku ani nemluvě. Nechtěl bys tedy tamten dortík, Ladíku?“ loudil děd z vnoučka odpovědi.
Ladík dumal, až se mu kudrlinky rovnaly, však žádnou sivost za nabídkou neviděl.
„Ano, dědečku, ten dortík bych moc, moc rád!“ řekl nakonec radostně.
„Já také, Ladíku, já také...“ pravil děd, žmoulaje v kapse poslední haléř na cestu domů.
