Dědečkova podobizna

SIVÝ ČTVERÁK

Reklama:

 

Původní anekdoty


Dle autora - Pochop. (celkem 2):
  • 1903 / Pochop. / Matematické žertíky a paradoxy
    U Skálů měli čtyři hochy, z nichž každý měl svůj hrníček, z něhož ráno mlíčko nebo kávu tak rádi snídali.
    Jednoho dne pravil dědeček dětem: „Hoši, umíte počítati, vím, vždyť chodíte všichni do školy. — Tedy pozor: Mám 3 hrušky, jednu sním — kolik zbude?“
    „Dvě! Oh, to je lehké! My počítáme již do 10ti,“ chlubí se nejmenší.
    „Nu tak dám těžšího něco: 10 vajec, tři maminka rozbije do mazance — —“
    „Chachacha! zbude sedm!“ volají všichni.
    „Do třetice! Hoši, máte 4 hrníčky, jeden se vám roztluče — —“
    „Zbudou 3 — — !“ smějí se hoši.
    „Chyba!“ pravil dědeček. „Komu se roztluče nebude mít z čeho pít!“
  • 1903 / Pochop. / Hádanky
    „Co jste měli odpoledne ve škole?“ tázal se dědeček Ladíka. — „Čtení a měřictví, dědečku.“ — „Kdo z vás umí nejlépe měřictví?“ tázal se opět dědeček. — „Jan, Jan!“ volaly děti. — „Pověz mi tedy, Jene,“ pravil dědeček čtverácky, „jak daleko běží zajíc do lesa?“ — Tato otázka děti zarazila, hádaly, ale neuhodly. — „To jsme, dědečku, neměli,“ pravil konečně Jan. Dědeček se zasmál a povídá: „Do lesa běží zajíc jen do prostřed, od středu běží již zase z lesa!“
    Děti i s Janem se smály, a Ladík hned běžel k sousedovic Štěpánovi, aby ho taky tak napálil.
<<  <  1  >  >>
 

1898 - 2007 © Nezávislá iniciativa „Sivý čtverák“, Stanislav Hakl a další autoři (kontakt)