Dědečkova podobizna

SIVÝ ČTVERÁK

Reklama:

 

Původní anekdoty


  • 1899 / ? / Šikovné ruce
    Kolo Ardělovo.
    Děti, dnes je pěkně, řekl dědeček. Pojďme na dvorek, ukáži vám kolo prince Arděla. Když byl princ Arděl tak malý jako vy, sedl si jednoho hezkého jarního dne smutně a zarmouceně do koutka.
    „Ten hoch je nemocen,“ pravila královna.
    „Bude potřeba poslati pro lékaře,“ odvětil jí král.
    Poslali tedy pro doktora. — Doktor brzy přišel. Prohlédl prince, podíval se mu na jazyk, zkoumal jeho tepnu a nakonec řekl: „Princovy nemoci není třeba se strachovati; uzdravím ho hned, jenom mě pusťte s ním na dvůr.“
    Malý princ šel tedy s doktorem na dvůr. Doktor vytáhl kus papíru asi jako dlaň velký a řekl:
    „Malý princi, udělám vám větrní kolečko.“
    „Jaké je větrní kolečko?“ tázal se malý princ.
    „Uvidíte hned,“ odvětil doktor.
    Při tom vytáhl nůžky a udělal z papíru takovéto kolečko: (obr. 1)
    Uprostřed kolečko rozstříhal ve tvaru hvězdy a jeden zoubek zahnul pak na pravo druhý na levo. Asi takto:
    Sotva pak doktor kolečko toto kolmo na zem postavil, počalo se hned po větru otáčeti. A utíkalo, utíkalo.
    Malý princ se smál větrnému kolečku. Celý den za ním pobíhal.
    Večer pak vrátil se zdráv a červený a jedl nudle s tvarohem s takovou chutí, že radosť bylo na něj se dívati.
    Nemoc princova nebyla nemocí, byla to nuda.
    No, děti, udělejme si větrní kolečko.
    (obr. 2)
 

1898 - 2007 © Nezávislá iniciativa „Sivý čtverák“, Stanislav Hakl a další autoři (kontakt)