Dědečkova podobizna

SIVÝ ČTVERÁK

Reklama:

 

Původní anekdoty


Dle ročníku - 1913 (celkem 5):
  • 1913 / ný / Přírodozpyt
    Jak se chytají vrabci
    „Dědečku, ti vrabci dělají venku ráno takový strašný rámus, že nemohu spát. Já bych tu holotu hned všecku pochytal. Poraď!“
    „Nic snažšího, Karlíku. — Vezme se pytel, nahoře se dá nad něj malá tyč a pod tu se pověsí. Na tyč posadíme vrabce. Za chvíli přiletí druhý, třetí, až je jich plná tyč. Potom přiletí ještě jeden. Jeden musí uhnouti — a spadne do pytle. Protože noví vrabci pořád a pořád přilétají a ostatní uhýbají, plní se pytel rychle. Když se vychytají vrabci z jedné ulice, jde se do druhé a loví se pořád.“
  • 1913 / Stan. Hakl / Výpravy do Prahy
    „Co všechno již lidé vynalezli,“ začal dědeček. „Když jsem byl posledně v Praze, viděl jsem i hůl s gramofonem.“
    „Hůl s gramofonem?“ žasly děti. „A ta hůl hrála?“ vyzvídaly.
    „Gramofon hrál, hůl ležela vedle,“ povídá s úsměvem dědoušek.
  • 1913 / Stan. Hakl / Zeměpis
    „Tak dnes jest našemu Ladíkovi tedy 13 let,“ praví dědeček v den chlapcových narozenin. „Víte-liž, děti, co se děje černochovi, když mu je 13 let?“
    „Nevíme, povězte nám, dědečku,“ volají děti.
    „Jde mu na čtrnáctý,“ směje se staroušek.
  • 1913 / Stan. Hakl / Výpravy do Prahy
    „Škoda,“ povídá dědoušek, „že již na Václavském náměstí brusič břitvy nebrousí.“
    „A kde je teď brousí?“ vyzvídá Ladík.
    „Na bruse,“ vysvětluje dědeček.
  • 1913 / Stan. Hakl / Dědeček vypravuje
    Dědeček pomáhával často dětem, když se do školy oblékaly.
    „Za mých mladých let,“ povídá jednou „musili nositi chlapci červené šle.“
    „Červené? A proč?“ táže se Ladík.
    „Aby jim nepadaly kalhoty,“ poučuje děd lapeného vnuka.
<<  <  1  >  >>
 

1898 - 2007 © Nezávislá iniciativa „Sivý čtverák“, Stanislav Hakl a další autoři (kontakt)