1901 / Josef Jetel / ZvířectvoKrálík.
„Hádejte, děti, co jsem vám přinesl?“ pravil dědeček, když přišel z návštěvy.
„Jablka!“ křičela Růžena.
„Hrušky nebo ořechy,“ hádal Václav.
„Když nemůžete uhodnouti, tedy vám to povím. Přinesl jsem králíčka jednookého.“
„Dědečku, tedy málo vidí,“ pravil Ladík.
„Ba vidí, hochu, více než ty,“ prohodil děd.
„Vždyť přece je jednooký, vidí tedy méně než který má oči obě!“ pravil Jaromír.
„Kolik vidíš králíčkovi očí, Láďo?“
„Jedno, dědečku!“ Pravil Láďa.
„Tak tedy, Láďo, vidíš mu jedno oko, a on vidí tobě dvě, tedy víc.“
„To je pravda!“ doložila Růžena.
1902 / Josef Jetel / Hádanky„Děti, teď vám něco nového ukáži,“ pravil děd. „Ty, Ladíku, podej mi sem tři zátky. Mějte pozor, přikryji je kloboukem. Nyní mi, Vašíku, pověz, kolik zátek leží pod kloboukem.“
Vašík rychle odpoví: „Tři, dědečku.“
„Neuhodl jsi, Vašíčku, protože dvě leží a jedna stojí,“ pravil děd.