Původní anekdoty
Dle kategorie - Náboženství (celkem 3):
- 1901 / ? / NáboženstvíDědeček: „Ladík již je v měšť. škole, má z náboženství výbornou; jistě tedy bude věděti, kdo se narodil a neumřel?“
Pomlčka.
„Vidíte, že nic neznáte. Já jsem to!“
Všichni: „A my také!“ - 1904 / J. V. Hrubý / Náboženství„Kdo z vás umí nejlépe náboženství?“ tázal se dědeček.
„Láďa! Láďa! On měl velmi dobře!“
„Tak, Ladíku, já se něco tebe otáži.“
„No třebas!“
„Tedy mi řekni, Ladíku, kde zabil Abel Kaina?“
„Ó taková lehká věc,“ usmál se pohrdlivě Láďa. „To se rozumí, že na poli.“
„Výborně, výborně!“ zasmál se dědeček. „Tedy Abel zabil Kaina?“
„Ach tak!“ teprve nyní vzpomněl si Láďa. - 1917 / Stan. Hakl / Náboženství„Dědoušku!“
Dědeček neodpovídá. Sedí zamyšlen, hlavu o dlaň podepřenou.
„O čem přemýšlíte, dědoušku?“ přistupuje k němu Láďa.
„O posledních dnech — “ vážně odpovídá děd.
„O smrti?“
„Ba, o smrti, hochu.“
„Ne, ne, dědoušku, na tu nemyslete! Všichni vás máme tolik rádi! Kdo by nám pohádky povídával, kdo by s námi zažertoval!“ tulí se k němu hoch.
Dědečkovi kmitne šibalský úsměv kol úst.
„Ale hochu, vždyť myslím jen na poslední dny tohoto týdne, kdy chystáme smrt našemu krmníkovi, či jak obyčejně se říká — zabíjení. A komu by se chtělo umírati, když bude nyní u nás tolik dobroty,“ dokončuje se smíchem, jemuž děti srdečně přizvukují.
<< < 1 > >>