SIVÝ ČTVERÁK

Původní anekdoty

Dle kategorie - Zeměpis (celkem 6):

• 1901 / Zdeněk Radimovický / Zeměpis
  Děti přišly ze školy. „Dědečku, dnes nám jmenoval a ukázal pan učitel česká města,“ pravil nejstarší Láďa.
  „Tak, to budeš také věděti, kde leží Lípa,“ pravil děd.
  „Na řece Ploučnici,“ odpověděl mu tento.
  „Dobře,“ pochválil děd Ladíka, „ale kde leží ještě?“
  Ladík byl se svým rozoumkem v koncích. Darmo přemýšlel, až teprve když dědeček ukazoval na skácenou lípu na dvoře, pochopil.
• 1913 / Stan. Hakl / Zeměpis
  „Tak dnes jest našemu Ladíkovi tedy 13 let,“ praví dědeček v den chlapcových narozenin. „Víte-liž, děti, co se děje černochovi, když mu je 13 let?“
  „Nevíme, povězte nám, dědečku,“ volají děti.
  „Jde mu na čtrnáctý,“ směje se staroušek.
• 1915 / Stan. Hakl / Zeměpis
  „Tak co jest pořád nového, Ladíku?“ uvítal děd vnuka vstupujícího do sednice.
  „Nového? Nevím,“ řekl hoch čekaje, že se zas od dědečka něco nového doví.
  „Nový Bydžov, Nová Paka, Nové Město.....“ vypočítával deděček, zatímco Ladík se ohlížel již po zeměpisném atlase, aby tam také ještě něco Nového nalezl.
• 1920 / Stan. Hakl / Zeměpis
  „Víš-li, Ladíku, jak se řekne ve Francii knedlík bez zelí?“ ptal se děd.
  Rozumí se, že Ladík nevěděl. Francouzštině se učil sice ve škole, ale knedlík bez zelí ani se zelím prý ještě neměli.
  „Knedlík bez zelí,“ poučoval dědeček, „řekne se ve Francii tak jako všude jinde pouze knedlík. Jak se řekne knedlík po francouzsku, je zase jiná otázka a po tom se tě také nikdo zatím neptá,“ končil s úsměvem.
• 1923 / Stan. Hakl / Zeměpis
  „Řek a Turek. Jářku, jaký pak jest v tom rozdíl?“
  Ovšem děti neuhodly.
  „Inu, říká se přece: To bych řek’ a nikoli to bych turek, či ano?“ poučoval dědeček své vnuky.
• 1926 / Stan. Hakl / Zeměpis
  „V Japonsku milují rodiče své děti tak, že je dokonce poslouchají.“
  „Opravdu?“
  „Zajisté. A jak rádi poslouchají rodiče své děti, když jim tyto něco pěkného vypravují.“