1899 / ? / Nezařazeno„Děti,“ řekl dědeček — „kdo umí napsati tisíc?“
Vyjímaje malého Karlíka, dovedli to všichni hoši.
„Z kolika číslic se skládá 1000? — “ ptal se dále dědeček.
„Ze čtyř“ — odpověděly děti.
„Kdo by jej dovedl napsat pěti stejnými číslicemi?“
„To není možné, dědečku!“
„Ba je, děti!“
Dědeček vzal do rukou tabulku Karlíkovu a napsal tisíc takto:
999 9/9.
Děti arci se smály, že toho nedovedly uhádnouti.
„Dám vám tedy snadnější otázku“ — řekl dědeček. — „Pepíčku, vezmi tento proutek do pravé ruky. A teď ruce roztáhni. Teď si představ, že se ti ruce v ramenech a v loktech neohýbají, jen prsty mohou se ti pohybovati; proutek máš teď v pravici — jak ho dáš do levé ruky?“
„To nepůjde, dědečku.“
„Ale půjde.“
„Kdybych směl ruce k sobě složiti, pak ano; ale když v ramenech jimi nesmím pohnouti, nepůjde to.“ „Ba jde to i tak.“
Děti nemohly toho uhodnouti.
„Povím vám to tedy“ — řekl dědeček; — „rukou nesmíš ohnouti ani v ramenech ani v lokti, viď, ale v pasu otočiti se smíš. Tento stolek je právě tak vysoký, že ti po ruku dosahuje. Položíš tedy hůlku na stůl. Teď se otočíš a levou rukou ji uchopíš.“
Tak arci to Pepíček již dovedl.
