1903 / Fr. Zeman / Kouzelnické kouskyDěti se přihnaly jako velká voda...
„No, kde jste byly, vy sloto,“ ptal se dědeček.
„Koupat...“ odpovídalo jedno přes druhé.
„A neutopilo se žádné z vás?“
„Ba ne,“ odpovídal za všecky Láďa; „my starší umíme plovat, a ta drobotina stála jen při břehu.“ A sedm hlav i hlaviček přikyvovalo.
„No, dědečku, Láďa umí i na znak plovat,“ svěřoval dědečkovi Vašíček.
„Hm, to ještě nic není,“ povídal Láďa, „to já dovedu všelicos na rybníku dělat...“
„Chodit po rybníce také umíš?“ ptal se ho dědeček.
„Chodit?“ — a Láďa vrtěl hlavou.
„Vidíš, to já dovedl jsem v mládí také všelijaké kousky ve vodě i na vodě a vždy byl jsem předmětem obdivu svých kamarádů — a ještě teď, ve stáří, přejdu přes rybník, aniž bych se potopil.“
„To není možné...“ odporoval Láďa.
„I je, v zimě, když je zamrzlý.“
„To bych také doved’...“ a Láďa smál se s dědečkem.
