1937 / Stan. Hakl / Z knihy Našim dětemNEHODA
„A zas nehoda,“oznamoval děd. „Panu přednostovi stanice ujely včera večer obě nohy.“
„Strašné,“ zesmutněly děti.
„I nic tak strašného na tom nebylo,“ vysvětloval dědoušek. „Pan přednosta vycházel z výpravní kanceláře, šlápl na slupku od banánu, obě nohy mu ujely a jak široký tak dlouhý ležel na peronu. Vstal však hned jako čemerka, zahuboval na lehkomyslné lidi a pospíchal ke kolejím, aby pozdravil přijíždějící vlak.“