1937 / Stan. Hakl / Z knihy Našim dětemSLOUP
„Slavný cestovatel po horké Africe sir Gotseidank kráčel pustinou. Najednou kde se vzal, tu se vzal stál před ním lev. Štěstí, že bylo nablízku telegrafní vedení. Stačil okamžik, aby sir Gotseidank vyšplhal po telegrafním sloupu až na vršek a byl zachráněn. Lev se chvilku dole olizoval, ale konečně ho to omrzelo, zívl, šlehl několikrát kolem sebe ocasem a šel po svých.
Když sir Gotseidank poznal, že je opět čistý vzduch, slezl ze sloupu a pokračoval ve svém cestování. I ocitl se pojednou uprostřed Sahary. Nikde stromečku ani človíčka. Ale najednou, nastojte! Lev, opravdovský lev před ním. Na útěk nebo jinou záchranu nebylo ani pomyšlení. A přece byl i tentokrát sir Gotseidank zachráněn.“
„A jak?“
„Vypravoval jsem, že předtím ho zachránil sloup. Teď podobně. Sir Gotseidank totiž v úzkosti před lvem padl na zem, obrátil oči v sloup, po něm se čile vyšplhal vzhůru a byl zachráněn. Inu, Gotseidank.“
„Gotseidank.“
