Původní anekdoty


  • 1923 / Stan. Hakl / Dědeček vypravuje
    Dědeček spustil zase jednou stavidla své výmluvnosti:
    Ráno vstanu, vzbudím mámu,
    podojím krávu, jdu na trávu.
    Vezmu káru, jdu na dráhu.
    Sednu do vlaku. Přijde konduktér
    a zeptá se: „Máte lísteček?“
    „Nemám,“ povídám. Dá mně lístek.
    Zaplatím a jedu.
    Sedím v Krči, někdo do mne strčí.
    Zeptá se: „Máte lísteček?“
    „Mám,“ povídám. „Jak jste k němu přišel?“

    „Inu, to bylo tak:
    Ráno vstanu, vzbudím mámu,
    podojím krávu, jdu na trávu.
    Vezmu káru, jdu na dráhu.
    Sednu do vlaku. Přijde konduktér
    a zeptá se: „Máte lísteček?“
    „Nemám,“ povídám. Dá mně lístek.
    Zaplatím a jedu.
    Sedím v Krči, někdo do mne strčí.
    Zeptá se: „Máte lísteček?“
    „Mám,“ povídám. „Jak jste k němu přišel?“

    „Inu, to bylo tak:
    Ráno vstanu, vzbudím mámu,
    podojím krávu, jdu...

    Děti chvíli pozorně poslouchaly. Když však dědoušek pořád vedl svou o krávě, káře a konduktérovi, poznaly, že u téhle povídačky se ztratil konec.
 

1898 - 2007 © Nezávislá iniciativa „Sivý čtverák“, Stanislav Hakl a další autoři (kontakt)