Původní anekdoty


  • 1906 / Jos. Kučera / Kouzelnické kousky
    Dědeček nebyl doma.
    Děti byly mrzuty, a marně Ladík vymýšlel hry, jimiž je chtěl zabaviti.
    „Kdy přijde dědeček?“ ptal se Jeník.
    „Půjdu se zeptat maminky,“ řekla Lidka.
    V tom dědeček otevřel dvéře.
    „Dědeček!“ křičely děti a hrnuly se k němu.
    „Pomalu, pomalu!“ volal dědeček, „vždyť mne porazíte.“
    Děti se smály, a dědeček usedl na židli.
    „Co jste dělaly celý den?“ ptal se dědeček.
    Děti vypravovaly.
    „Ale to jste nedokázal žádný, co já,“ řekl dědeček, když skončily. „Přešel jsem řeku a ani nohy jsem si nezamáčel.“
    „To není možná,“ řekl Ladík. „Přenesl tě někdo?“ hádal Jeník.
    Dědoušek jen se usmíval.
    „Jak to tedy bylo? Já se poddám,“ volala Lidka.
    „A co vy?“ ptal se dědeček ostatních.
    „Taky se poddáme,“ volali.
    „Šel jsem přes most,“ řekl dědeček a smál se s dětmi.
 

1898 - 2007 © Nezávislá iniciativa „Sivý čtverák“, Stanislav Hakl a další autoři (kontakt)