1902 / Fr. Zeman / Dědeček vypravuje„Dnes vykládal nám pan učitel o lišce,“ povídal Láďa dědečkovi; „taky v Čechách jsou lišky, zejména některý rok vyskytuje se jich někde velmi mnoho...“
„Jo, jo,“ pokyvoval dědeček hlavou, „když ještě tady kolem byly lesy, taky tu bylo hojně lišek. Zvláště jeden rok. To jsme na ně chodívali, já a můj bratr, skoro denně. Kam se člověk ohlédl, spatřil lišku. Řezali jsme je pilně a hojně domů nosili...“
„To jste je jedli,“ ptal se Jeník.
„Ba, smažené jsem vždycky jídával rád.“
„A nekously vás, když jste je jen tak zařezávali?“ ptal se Láďa.
„A kdo?“ ptal se dědeček.
„No, ty lišky...“
„I kde pak, což houby koušou...“ smál se dědeček, a Láďa teprve teď si vzpomněl, že lišky jmenují se také houby.
