1902 / B. Beneš / Šibalství s peněziV kamnech rozžhavil se železný hák na uhlí. Jarouš jej vyndal a pravil: „Dědoušku, za starých časů prý někteří lidé mohli choditi po žhavém železe, a nic se jim nestalo. Viď, že to nebude as pravda!“
Dědoušek čtverácky na to: „Já umím více.“ Vzal hák a řekl: „Dáš-li mi 10tihaléř, dotknu se ho jazykem.“
„Dobrá,“ zvolal Jarouš. „Ale když toho dědoušku nedokážeš, dáš ty mně desetihaléř.“
„Platí,“ zvolal dědeček, a Jarouš dal mu desetihaléř.
Dědeček pozdvihl ruku s hákem k ústům ale najednou se dotkl jazykem — desetihaléře.
„Vidíš, že jsem se ho dotkl,“ smál se.
„Ale vždyť jsi řekl, že se dotkneš háku,“ namítal Jarouš.
„To že jsem řekl?“ divil se dědeček. „Pravil jsem přece: dáš-li mi 10tihaléř, dotknu se ho jazykem. Na hák jsem ani nepomyslil. Nu nic si z toho nedělej, že jsi prohrál; podruhé můžeš zase vyhrát, ale vždy pozor na řeč!“ potěšil s úsměvem dědeček Jarouše.
