1898 / ? / Matematické žertíky a paradoxyKonec holí.
„Nu, děti,“ řekl dědeček vnoučatům, „dnes ráno, když jsem se procházel po zahradě, viděl jsem krásného ptáka. Měl modré nohy a zelená křídla.“
„Dědeček již zase žertuje,“ říkaly děti.
„To nejsou žerty, milé děti! Je to ryzí pravda. Měl také brejle na zobáku, musil to býti pták tuze učený. Snad byl až z Trantárie. Snad již víte, kde je Trantárie? Je za desátým mořem a desátou horou. A najednou se mne onen učený pták ptal: »Kolik konců má hůl?«“
„My víme, my víme,“ křičely děti s velkou radostí. „Hůl má dva konce!“
„A kolik konců mají dvě hole?“
„Čtyři!“
„A což půl třetí hole?“
„Dva a půl!“ ječel Jeník
„Pět! Pět! Pět!“ křičeli ostatní.
„Ani dva a půl, ani pět, ale šest!“ řekl dědeček. „Pták umí víc, než vy!“
